Vladislav Mirvald

3. srpna 1921 Záluží u Mostu – 19. dubna 2003 Louny

Kreslit začal Mirvald už během studií na českém gymnáziu v Mostě, které navštěvoval od roku 1932. Po záboru Sudet, kam patřilo i Záluží, odešel do Loun, kde roku 1941 na zdejší reálce maturoval. Za války byl zaměstnaný na dráze. V letech 1945–1949 studoval, stejně jako jeho lounští přátelé Zdeněk Sýkora a Kamil Linhart, na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. V letech 1950–1960 a 1962–1981 učil na lounském gymnáziu právě ty obory, které vystudoval. V mezidobí působil jako asistent na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Oženil se do blízkých Cítolib, kde bydlel až do roku 1965, kdy se s rodinou přestěhoval do Loun.

Mirvald je dnes počítán k předním osobnostem českého konstruktivního umění, které se formovalo v 60. letech. Dokládá to řada velkých výstav ještě za jeho života i posmrtných. Nemaloval ale jen geometrické kompozice. Byl také vynikajícím krajinářem a v průběhu svého uměleckého vývoje prošel snad všemi avantgardními -ismy, jak se vyvíjely od počátku 20. století. Nebál se také experimentovat s různými materiály a postupy: jeho „patentem“ jsou muchláže, kaňkáže a zmrzláže.

Lounský profesor výtvarné výchovy byl také mimořádně nadaným fotografem. Jeho soubor fotografií Cítolib je jedinečným dokladem, zachycujícím podobu této vesnice počátkem 60. let, a zároveň výsostným uměleckým dílem. Stejné kvality má soubor fotografií Loun s texty významného kulturního pracovníka Josefa Hlaváčka (1934 Louny – 2008 Praha), vydaný roku 1965 knižně. Ve 2. polovině 80. let prokázal Mirvald své schopnosti i jako restaurátor, když v lounském kostele sv. Mikuláše citlivě vrátil původní podobu barokním oltářním obrazům. Pod hlavičkou lounské knihovny vydal několik almanachů, věnovaných různým aspektům sběratelství i výtvarným otázkám. Spolupracoval s lounskými ochotníky, kterým navrhoval pro jejich představení výpravu. Uvážíme-li nadto respekt a oblibu, kterým se Mirvald těšil u svých žáků, je zřejmé, že patřil k nejvýraznějším osobnostem Loun 2. poloviny 20. století. V lounském veřejném prostoru se nachází jeho plastika Pocta Antonínu Mohlovi.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl